Participium préterita aktiva zachovává přízvuk 3. os. préterita s výjimkou prefigovaných sloves, která nikdy (kromě předpony per-) nemají v participiu přízvuk na předponě.
mókyti, móko, mókė (3. os. préterita; „učit“)
sg. m. sg. f. pl. m. pl. f.
nom. mókęs mókiusi mókę mókiusios
gen. mókiusio mókiusios mókiusių mókiusių
dat. mókiusiam mókiusiai mókiusiems mókiusioms
ak. mókiusį mókiusią mókiusius mókiusias
instr. mókiusiu mókiusia mókiusiais mókiusiomis
lok. mókiusiame mókiusioje mókiusiuose mókiusiose
vok. mókęs mókiusi mókę mókiusios
Prefigované sloveso:
vèžti (infinitiv; „vézt“), vẽža, vẽžė, od 3. os. préterita prefigované àtvežė („přivezl“) s přízvukem na předponě (viz slovesa s předponami v minulém čase) ale v participiu se přízvuk vrátí na místo, kde byl v neprefigované formě, tedy atvẽžęs:
sg. m. sg. f. pl. m. pl. f.
nom. atvẽžęs atvẽžusi atvẽžę atvẽžusios
gen. atvẽžusio atvẽžusios atvẽžusių atvẽžusių
dat. atvẽžusiam atvẽžusiai atvẽžusiems atvẽžusioms
ak. atvẽžusį atvẽžusią atvẽžusius atvẽžusias
inst. atvẽžusiu atvẽžusia atvẽžusiais atvẽžusiomis
lok. atvẽžusiame atvẽžusioje atvẽžusiuose atvẽžusiose
vok. atvẽžęs atvẽžusi atvẽžę atvẽžusios
