Stejně jako existují u jmen paradigmata skloňování (1. deklinace, 2. deklinace atd.), shlukují se litevská skloňovaná slova do skupin podle typu pohybu přízvuku v rámci jednotlivých pádů. Litevština má 4 přízvuková paradigmata (kirčuotės).
Jak bylo řečeno v úvodu k přízvuku a slabičné intonaci, přemisťování přízvuku v rámci slova se děje vždy mezi dvěma místy ve slově, tj. je-li slovo např. trojslabičné, přízvuk se pohybuje mezi dvěma slabikami, přičemž v každé z nich si zachovává svou intonaci:
sg. pl.
nom. vaikìnas vaikìnai
gen. vaikìno vaikìnų
dat. vaikìnui vaikìnams
ak. vaikìną vaikinùs
inst. vaikinù vaikìnais
lok. vaikinè vaikìnuose
vok. vaikìne vaikìnai
– např. u slova vaikinas (chlapec) se přízvuk přemisťuje mezi poslední a předposlední slabikou, nepřemístí se na první slabiku
U 1. a 2. přízvukového paradigmatu převažuje přízvuk na kmeni slova, naopak 3. a 4. přízvukové paradigma tíhne k přizvukování koncovky.
1 (´) 2 (`)/(~) 3 (´) 4(`)/(~)
Přízvukové paradigma určujeme podle místa přízvuku v dat. pl. a ak. pl.:
Při rozpisu dat. a ak. pl. ve sloupcích podle paradigmat získáme obrazec připomínající písmeno M:
brolis = „bratr“, ratai =„vůz/kola“, darbas = „práce“, laukas = „pole“
(Zvukově: bróliams rãtams darbáms laukáms
brólius ratùs dárbus laukùs)
Chceme-li zjistit, jakým způsobem je třeba dané slovo přízvukovat, najdeme si jeho lemma ve slovníku. K slovníkovému tvaru slovníky uvádějí číslo přízvukového paradigmatu, tedy „1–4“, u 3. paradigmatu navíc index „a“ či „b“, který označuje druh slabičné intonace – a = akutová, b = cirkumflexová, a číselný index, jenž uvádní, na jaké slabice od konce se přízvuk ve chvíli, kdy není na koncovce, nachází.
Příklad: pasiuntinỹs 34b („posel“)
1) „3“ říká, že přízvuk se v jednotlivých pádech bude přemisťovat podle 3. přízvukového paradigmatu (viz 3. přízvukové paradigma)
2) č. „4“ v indexu říká, že se přízvuk bude přemisťovat mezi poslední slabikou a 4. slabikou od konce, a to v těch pádech, které tak jsou určeny 3. přízvukovým paradigmatem
3) písmenko „b“ v indexu říká, že 4. slabika od konce bude buď krátká (gravisová), nebo s cirkumflexovou intonací – v tomto případě se jedná o cirkumflexovou intonaci: pãsiuntinį (ak. sg.; viz také otevřená slabika)
Pozn. V případě 3. přízvukového paradigmatu, kde k takovým situacím dochází, je číselný index pro označení pořadí slabiky od konce užíván pro čtvrtou od konce a dále, tzn. značka 3a či 3b říká, že se přízvuk pohybuje mezi koncovou slabikou a třetí slabikou od konce.
Pro vypsání přízvukových paradigmat je vhodné slova rozdělit na dvouslabičná a víceslabičná.