3. přízvukové paradigma víceslabičných přídavných jmen

3. přízvukové paradigma má v dat. pl. vždy přízvuk na koncovce, zatímco v ak. pl. vždy na kmeni:

substantiva (darbas „práce“):        adjektiva (atimas „blízký“):

           

                                      

Ve 3. přízvukovém paradigmatu se již přízvuk častěji přesouvá na koncovku. Je-li v pozicích přízvuku na kmeni přízvuk na předposlední slabice, intonace této slabiky je akutová. Pokud je nekoncový přízvuk na třetí slabice od konce, užívá se při akutové intonaci index a, při cirkumflexové či krátké slabice index b.

 

Podle 2. přízvukového paradigmatu se přízvukují přídavná jména:

a) s těmito příponami:

–anas, –anà: álkanas, alkanà (hladový)

–imas, –imà: tólimas, tolimà (daleký)

–inas, –inà: dùlkinas, dulkinà (zaprášený)

–zganas, –zganà: bazganas, balzganà (bělavý)

b) s těmito předponami:

ãp-: ãpskritas, apskrità (celkový, kulatý, kruhový)

ãt-, atã-: ãtviras, atvirà (otevřený)

-: strižas, įstrižà (kosý, diagonální)

š-: štisas, ištisà (celý, celistvý, všechen)

núo-: núosavas, nuosavà (vlastní)

pã-: pãsklidas, pasklidà (roztroušený, rozptýlený)

prã-: prãviras, pravirà (pootevřený)

ùž-: ùždaras, uždarà (zavřený)

 

Příklad: tolimas „vzdálený, daleký“

3^a:

sg. m.                     pl. m.                             sg. f.                     pl. f.

nom.   tólimas                        tolim                           tolimà                          tólimos

gen.     tólimo                          tolim                         tolimõs                        tolim

dat.      tolimám                      tolimems                    tólimai                         tolimóms

ak.       tólimą                          tólimus                        tólimą                          tólimas

inst.     tólimu                         tolimas                       tólima                          tolimoms

lok.     tolimamè                     tolimuosè                     tolimojè                        tolimosè

vok.    tólimas                         tolim                           tolimà                          tólimos

 

3^b:

sg. m.                      pl. m.                            sg. f.                     pl. f.

nom.   atimas                       artim                            artimà                         atimos

gen.     atimo                         artim                          artimõs                        artim

dat.      artimám                      artimems                    atimai                       artimóms

ak.       atimą                         atimus                         atimą                         atimas

inst.     atimu                         artimas                       atima                         artimoms

lok.     artimamè                    artimuosè                     artimojè                         artimosè

vok.    atimas                       artim                            artimà                           atimos