Rozkazovací způsob

1. os. pl. a 2. os.

Rozkazovací způsob 1. a 2. os. zachovává přízvuk infinitivu, z něhož je tvořen:

darýti (infinitiv; „dělat“) –>

1. pl. darýkime (dělejme)!
2. sg. darýk (dělej)!
3. pl. darýkite (dělejte)!

3. os.

Zvláštní forma imperativu 3. os. v litevštině

a) má u dvouslabičných sloves s časováním na –(i)a či –i (v 3. os. indikativu prézentu) přízvuk na konci slova:

tylti (infinitiv; „mlčet“), tỹli (3. os. ind. préz.; „mlčí“) –> tetyliẽ (3. os. imperativu; „ať [on/ona/oni/ony] mlčí“)

b) u dvouslabičných sloves s časováním na –o (v 3. os. indikativu prézentu) a víceslabičných sloves zachovává přízvuk a intonaci 3. os. ind. préz.:

mókyti (infinitif; „učit“), móko (3. os. ind. préz.) –> temóko (3. os. imperativu; „ať [on/ona/oni/ony] učí“)