Víceslabičná podstatná jména přízvukovaná podle 1. přízvukového paradigmatu se vyznačuje stálým místem přízvuku na kmeni slova. Pokud se přízvuk nachází na předposlední slabice, intonace je akutová, pokud na slabice od konce vzdálenější, může být intonace jakákoli.
V dat. a ak. pl., podle nichž se přízvukové paradigma určuje, je přízvuk na kmeni slova:
Příklady: beržynas „březový háj“, pasaka „pohádka“, pavasaris „jaro“, liùdytojas „svědek“
sg.
nom. beržýnas pãsaka pavãsaris liùdytojas
gen. beržýno pãsakos pavãsario liùdytojo
dat. beržýnui pãsakai pavãsariui liùdytojui
ak. beržýną pãsaką pavãsarį liùdytoją
inst. beržýnu pãsaka pavãsariu liùdytoju
lok. beržýne pãsakoje pavãsaryje liùdytojuje
vok. beržýne pãsaka pavãsari liùdytojau
pl.
nom. beržýnai pãsakos pavãsariai liùdytojai
gen. beržýnų pãsakų pavãsarių liùdytojų
dat. beržýnams pãsakoms pavãsariams liùdytojams
ak. beržýnus pãsakas pavãsarius liùdytojus
inst. beržýnais pãsakomis pavãsariais liùdytojais
lok. beržýnuose pãsakose pavãsariuose liùdytojuose
vok. beržýnai pãsakos pavãsariai liùdytojai
